!!!!! čerpáno z www.kralik.plivnik.cz !!!!!!!!

 

Nejprve si ve stručnosti připomeňme, co to kokcidióza je. Kokcidióza je infekční onemocnění králíků, které způsobují intracelulární parazité – kokcidie z rodu Eimerie. Většina těchto kokcidií napadá buňky sliznice střeva, jeden druh pak napadá játra. Jedná se o druhově specifické onemocnění, to znamená, že není přenosné na člověka, tak to popisuje v článku MVDr. Kateřina Tatíčková zde na králíkáři. Na příbalovém letáku sulfadimidinu je napsáno, že je přenosná na další zvířata např krávy, kozy atd.. O této nemoci, vývoji a průběhu si přečtěte dále zde na Králíkaři.

VZNIK KOKCIDIÓZY V NAŠEM CHOVU

Kokcidióza je stále ve střevech králíka nebo si ji přineseme s jiným králíkem, kterého chceme do chovu, trávou. Dále jsou to chovatelské omyly, neznalost, či nedostatek času.

Mnoho chovatelů, aby předešli kokcidióze, přestávají dávat zelené králíkům, používají granule s léčivy. Bohužel výrobce toho léčiva tam dává, aby se neřeklo, taktéž si ani mnohdy nepřečtete jaká je účinné léčivo. I přes naši snahu vymýtit tuto nemoc, dochází k úhynu králíků. Ponaučili jste se z chyb? Ne! Jen lamentujeme. Co tedy děláme špatně?

Uvědomme si, že kokcidióza má ráda vlhko a teplo. Králík, aby lépe trávil, dělá si speciální bobek, takzvanou pletýnku (Je to přirozený způsob jednání a pro jeho zdraví je to velmi důležité. Jedná se o výměšky slepého střeva, které na rozdíl od normálních výkalů nejsou kulaté a suché, ale malé, vlhké, lesklé a ledvinovitého spojeného tvaru, připomínající miniaturní pletýnku. Z tohoto trusu, obsahujícího produkty slepého střeva, který si většinou odebere přímo u konečníku, získávají králíci životně důležitý vitamin B.). Je to jiný druh bobku, který sežere (v obou bobcích mohou být kokcidie) a tím je koloběh kokcidiózy znova započat. Někdy králík (hlavně mladí), aby získal střevní mikroflóru do střev, pozře jiný bobek a opět se všechno opakuje a nakazí se tím další jedinci. Nastává řetězová reakce. Pak přichází léčba přípravky s obsahem sulfonamidů a úmrtnost se ještě zvýší.

Všimli jste si, že vám uhynuli králíci, hlavně ti mladí, ale přece jen chovné samice a chovný samec vám zůstal? Proč? To si rozebereme v několika bodech.

PŘÍČINA, PREVENTIVNÍ ZÁSADY A OPATŘENÍ

  1. Kotce jsou příliš malé. Chovnou samici máte v kotci o rozměrech 80 x 80 cm (tak je mám velké já). Ale když odstavíte mladé, do stejného kotce dáte 8 i více mladých. To ze začátku není problém, ale až králíci povyrostou, je jim kotec malý a hygiena je ta tam. Proto doporučuji po 3 týdnech po odstavu, králíky opět rozdělit do menších skupin, popřípadě vysexovat. Do kotce o velikosti 80 x 80 cm dát maximálně 2 králíky. Mám v králíkárně dva kotce spojené dohromady, tedy 160 x 80 a do tak velkého kotce dávám maximálně 6-8 králíčků (celý vrh) před sexováním, pak už zůstávají jen čtyři nebo pět. Mají tak dostatek prostoru.
  2. Pokud začínáte s chovem králíků, spočítejte si nejprve, kolik samic chcete mít a kolik kotců k chovu potřebujete. Pokud budete připouštět například jen jednu samici 3 x do roka a dejme tomu, že v jednom vrhu bude jen 7 králíků, máte 21 králíků. Potřebujete tedy 7 kotců, kde bude po dvou králících. Další dva kotce připočtěte a to jeden pro chovného samce a další kotec pro chovnou samici. Hned máte 9 kotců. Pak stačí násobit počet samic, kterých asi budete chtít. Nezapomeňte na rozdělení mladých - samice a samce - sexování. Dostáváte se tak do vysokých čísel. Nezapomeňte taky, že králík dorůstá jateční velikosti od 4 do 6 měsíců minimálně, záleží na plemenu. Do té doby máte další nejméně dva vrhy!
  3. Vysoké teploty – zvyšují ve vlhké podestýlce rychlé množení kokcidií.
  4. Malá podestýlka – to znamená, že šetření slámou se nevyplácí. Já přistýlám navíc 1 x týdně a když vidím v rohu hromádku bobku, opět ji přehodím trochou slámy, popřípadě pilinami (nejlépe z jehličnanů). Ty jsou kyselé a omezují množení kokcidií.
  5. Voda – ten kdo má studnu ví, že voda je stále živá, na rozdíl od městského řadu, kde je voda chlorovaná, bez baktérií, řas. Tudíž menší množnost ovlivnit králíkovi střevní mikroflóru. Proto nenechávejte třeba v konvi, kterou napájíte králíky, vodu do druhého dne. V horku dochází k ohřátí vody a růst baktérií, hlavně u studniční vody. Dávejte vždy čerstvou vodu. Někdo nechává chlorovanou vodu odstát, moji rodiče to nedělají a nemají s králíky žádný problém.
  6. Krmivo – zapařená tráva, tráva spadlá (nespotřebovaná) z jeslí. Králík si z jeslí vybere co mu chutná, zbytek padá na podestýlku. V případě, že v jeslích už není tráva, nepohrdne králík i spadlou trávou (může být už i zapařená), kterou pošlapal a tudíž infikoval. Doporučuji toto místo přehodit slámou, popřípadě v tomto místě podestýlku odstranit.
  7. Desinfekce kotců – to není potřeba, ale nutnost! Minimálně jednou ročně. Mnoho chovatelů ustupuje od vápna a používá ocet, popřípadě Savo, někteří jsou tak daleko, že dezinfikují párou. Vše je správně, ale málo kdo si uvědomuje, že kokcidie je parazit a ve svém vývoji je i jako vajíčko. Savo sice zničí viry, ale kokcidii ve vývojové formě vajíčka – Oocysty (Kokcidie králíků jsou nitrobuněční parazité prodělávající svůj vývoj ve střevních (jaterních) buňkách, citováno zde z králíkáře - MVDr. Irena Packová a kolektiv AXA-veterinární klinika, Rosice u Brna) je zcela neúčinné, navíc Savo silně zapáchá, štípe v očích a rozkládá dřevo, leptá sliznice. Zato vápno zničí i tyto vajíčka – Oocysty. Pro ty, kteří tomu nevěří, nemusí, ale všimli jste si někdy, že vám v kotci zůstalo někde v rohu kousek hnoje a v něm muší larvy? Pokud jste je postříkali vápnem, vápno je spálilo a nikdy se nevylíhli mouchy. Doporučuji vzít kbelík, dostatek vápna a štětkou vystříkat celé kotce a to i 2 x. Nechat minimálně týden dokonale vyschnout. Navíc vápno v kontaktu s vlhkou podestýlkou (po opětovném obydlení kotce) opět reaguje a tak dezinfikuje, snižuje tak opětovný start kokcidií, na rozdíl od Sava (je to vlastně chlór), které vyprchá.
  8. Hygiena při čištění kotců. Stačí když si po kydání hnoje umyjete ruce před krmením nebo kdo používá rukavice, tak jedny na krmení a druhé na kydání hnoje. Rukavice ze zahrádky, taky nejsou vhodné pro krmení.
  9. Podávání krmiva. Tím nemyslím stolování, ale špinavé misky, na dně zaschlé bobky, které stačí jen odloupnout a opět nasypat krmivo. A to je právě to špatné. Takovou misku vyřadit a nahradit ji čistou. Dále doporučuji, aby chovatel krmil sám, popřípadě ještě jeden člověk, který musí být obeznámen s krmnými dávkami a výše zmiňovanými body. Pokud krmí celá rodina a dává králíkům, co je právě po ruce, pak se nemůžeme divit, že si vlastně chov likvidujeme sami. Například dítka pošlete na zahrádku pro mrkev, kedluben, hrášek, atd.. Co s natí z mrkve nebo s listy z kedlubnu, - řeknete hoďte to králíkům, - a malér je na světě. Dítka si to zjednoduší a vše hodí třeba do jednoho kotce s malými a roztomilými králíčky, ať se mají dobře. To nemluvím jen ze své zkušenosti.
  10. Při krmení denně králíčky hlaďte. Pokud dáváte zrno, granule, amarant, králíci se nahrnou okolo misky. Tady máte nejlepší příležitost jim přejet po páteři a zjistit, jestli za žebry nejsou propadlí a nevzniká klasická „pilka“ na páteři.

Tyto body, vlastně desatero, považuji za zásadní a měly by se stát standardem v chovu. Někdy na to opravdu není čas v této hektické době, sám to dobře znám, ale snažím se to co nejvíce dodržovat. Zde se vůbec nevyplácí staré vojenské heslo „co můžeš odložit na zítra, odlož na pozítří a máš dva dny klid.“

VČASNÉ ROZPOZNÁNÍ KOKCIDIÓZY

Pokud rozpoznáte kokcidiózu zavčasu máte jakš takš vyhráno. Ovšem jsou dva takové základní typy kokcidiózy, se kterými jsem se setkal.

Ten první a nejčastější – králík sedí v rohu, straní se ostatních králíků, skřípe zuby, na omak páteře, jasná pilka, králík přijímá potravu sporadicky sem tam se napije, má průjem. Játra malé, sám bílý uzlík, někdy spojené bílé uzlíky do větších shluků. Žaludek prázdný, s minimálním tekutějším obsahem, střevo je v některých místech maximálně prokrveno „zapáleno“. Takto králík dle své odolnosti, horka může přežít i tři dny, než vlastně hlady uhyne.

Druhý případ je podobný - králík sedí v rohu, straní se ostatních králíků, bohužel nepije vodu, neskřípe zuby, na omak páteře, se nedá rozpoznat jasná pilka, přijímá více potravy, ale nepije a nemá průjem. Bobky marně v kotci hledáte. V tomto případu je králík ráno živý a zdravý, večer se vám na něm něco nelíbí, přesto žere, říkáte si žere je to dobrý a druhý den ráno je mrtvý. Pokud provedete pitvu, zjistíte, že žaludek je plný až k prasknutí, obsah dost tuhý, střeva prázdná, odkrvená. Na játrech není ani náznak kokcidie, občas jen jeden bílý flíček. Tohle se mi taky stalo a veterinář mi potvrdil, že se jedná o akutní kokcidiózu. Tady je každá rada opravdu drahá.

Všichni chovatelé sáhnou okamžitě po nějakém léčivu a celý chov přeléčí. A co padne to padne, a co přežije už se kokcidiózou nenakazí. A dále nedělají nic. Jako první jsem to řešil stejným způsobem. Pak jsem si všiml, že chovné samice a samec vždy přežijí. Dále jsem si všiml, že, kde byli jen dva králíci v kotci, kokcidiózu nemají. Všechno ostatní padalo, jeden za druhým a během 8 dnů mi pošlo 30 králíků i když jsem je začal léčit. Co tedy jiného dělat než se dívat jak padají jeden za druhým a hnojiště se mění na hřbitov?

  1. Okamžitě králíky rozdělit do kotců maximálně po dvou a ty na první pohled nemocné k sobě a ty ještě „zdravé“ taky k sobě. Zvýší se tak šance na přežití těm zdravějším.
  2. Pokud používáte léčiva, tak je použijte, ale vezte, že ti, kteří se už vyvracejí nebo mají oslabenou imunitu můžete rovnou odepsat, léčiva jim už nepomohou, ba naopak jen urychlí jejich smrt (to nemám ze své hlavy, ale od veterináře, bohužel taky jsem si i toho všiml). Nekrmit zeleným, granulemi, zrnem, jen seno a vodu s léčivem.
  3. Ti králíci, kteří jen žerou, ale nepijí, jak jsem se zmiňoval o druhém příznaku kokcidiózy, léčiva ve vodě nevypijí.
  4. Pokud dáte na radu, že kopřivy (nebo Bršlice kozí noha, topinambury, pelyněk) jsou dobré pro léčbu kokcidiózy a doporučuje je, tak tomu nevěřte! Ano jsou léčivé, ale nikoliv proti kokcidióze, spíše jsou dobré pro trávení a zklidnění. Také nedávejte ocet do vody. Situaci zhoršíte než pomůžete. Raději dávejte vápennou vodu, která je nad vyhašeným vápnem. Dávám 0,5 L na 10 L vody.

To je tak vše, co můžete udělat v případě použití léčiv. Ale můžete použít i jiné a účinnější léčivo a máte ho kolem sebe.

NASAĎTE PŘÍRODNÍ ANTIBIOTIKA!

Říkáte, že žádná nejsou? Příroda vždy má pro danou nemoc bylinu. Uvědomte si, že kokcidióza není nemoc, ale parazit. Tudíž se dá z těla vypudit. Nejčastěji se kokcidióza vyskytuje v letních měsících, kdy roste mnoho léčivek.

  1. Použijte česnekovou nať, cibulovou nať (pozor na postřiky proti plísním) nebo čerstvou cibuli, rádi si pochutnají (medvědí česnek ze zahrady neopomínejte). Česnek, ten klasický je pro králíky velice pálivý a může poleptat sliznici. Je lepší ho do vody rozmačkat, popřípadě nasypat sušenou pálivou papriku, feferonku (vše ale s mírou. Pozor na kupovanou, mletou. Výrobce do balení přidává barvivo, sůl, zvýrazňující látky, atd.). Taktéž můžete podávat pálivou papriku i feferonku v čerstvém stavu.
  2. Nepodávejte jiné léčiva, jen seno, vodu s česnekem (vodu s pálivou paprikou, feferonkou – obsahují kapsacín – to je to co tak pálí) a jak jsem se zmínil nať z cibule a česneku.
  3. Můžete přidávat zrno amarantu, obsahuje velké množství vlákniny větší než u ječmene a pšenice a sklaven, který zvyšuje imunitu. Ze škrobu, který obsahuje 58 až 66 % se nemusíte bát. Má jiné složení než u ječmene a pšenice. Amarantový škrob se vyznačuje vyšší bobtnavostí, nižší rozpustností, větší schopností vázat vodu. Podáním amarantu zvýšíte šanci nemocným králíkům na přežití.

Uvidíte, že zdravotní stav králíků se do několika dnů výrazně zlepší. Bohužel králíci, kteří už mají jasné příznaky (vyvracejí se, skřípou zuby) nepřežijí. Ale i tak se mi podařilo pár kousků zachránit a tak minimalizovat ztráty. Vezměte králíka bokem na nějakou podložku a zkuste mu dát do tlamičky (i trochou násilí) proužek natě cibule nebo česneku. Pokud ji bude žrát, tak mu ji dávejte, co sežere. Má tak velkou šanci na přežití. Dávejte při onemocnění natě česneku, cibule co sežerou. Nebojte se, králíci (všechna zvířata) vědí, kdy mají dost. Pozorujte, zda ji všichni sežrali. Ti kteří natě nežerou, už není pomoci a je třeba je oddělit. Můžete i kombinovat natě s vrbovým proutím, vlastně jakákoliv kombinace je vhodná. Nebojte se použít třeba pažitku, celerovou a petrželovou nať. Sice jsou méně účinné, přesto v počátcích kokcidiózy můžou mít rozhodující vliv. Samozřejmě, že můžete dát i cibuli, pokrájenou na menší kousky (měsíčky), aby se nažrali všichni. Po tak pěti dnech můžete začít přidávat kopřivu, pelyněk, topinambury.

PREVENCE

Aby jste neměli v chovu kokcidiózu, podávejte preventivně nejméně 3 dny před kydáním hnoje cibulovou, česnekovou nať. Třeba ráno a večer znova před krmením zrnem a pak jim klidně dejte trávu, ale v případě, že máte zdravý chov.

Nebo můžete dávat preventivně amarantové listy, ty mají vysoký obsah vitamínu C, tedy je kyselý, tak jako špenát (ten podávat s mírou, obsahuje vysoké procento kyseliny šťavelové). Vytváříte tak v králičích střevech pro kokcidiózu zabijácké prostředí. Pokud podáváte amarantové stonky, nejenže dodáte zmiňovaný vitamín C, ale i vlákninu.

Samozřejmě musíte dodržovat všechny zmiňované body, které jsem tady napsal a kokcidióza se vám velkým obloukem vyhne.

ZÁVĚREM

Jak jsem na tuto léčbu přišel? Můj děda býval vyhlášený králíkář ve velkém okolí, i když choval králíky, co se tehdy namanulo, žádné plemeno jsme neměli, snad jen stříbrňáky, ale většinou z toho byl za několik let takový vesnický mix. Také jsme měli dost cibule a česneku, na který děda nikdy nedal dopustit. A jelikož bylo česnekové natě vždycky dost, dával je králíkům i koze a říkal, že je dopředu nakládá a v pekáči mají lepší chuť. My moc česneku a cibule nepěstujeme, avšak pěstuji amarant a tak jsem skloubil dědovy dlouholeté zkušenosti a moje. Mohu jen říci, že se mi v chovu daří a záleží jen na Vás, zda rady vyzkoušíte.

Proč jsem vlastně tento článek napsal? Protože na fóru stále čtu příspěvky o kokcidióze, je tam mnoho rad, ale nikdy ještě nikdo nenapsal, že toto nebo tamto zabralo. Někdo třeba napsal, že žádné problémy vůbec nemá a nikdy neměl, ale proč to už nepřipsal. Neexistuje chov, v kterém by nemoc kokcidióza nikdy nebyla.

autor Marcel Šuška